neděle 10. února 2013

Pokusím se napravit:2díl

Tak tady je druhý díl. snad se budete bavit. Prosím o komenty.


2.kapitola
Byt Harryho a Rebeccy,duben 2014,současnost
Sedím na gauči a v ruce nervózně svírám mobil. Je jedenáct dopoledne a Harry včera nepřišel domů. Mé útroby svírá strach ale taky žárlivost. Kde je? A s kým? Je sice pravda, že se ´´zkouška´´mohla protáhnout do ranních hodin a přesunout do baru, jako už tolikrát. Ale vždycky se vrátil domů. A nejhorší na tom je, že mi nebere ani telefon. Abych se aspoň trochu uklidnila, drbu Hunny za uchem. Jenže to moc nefunguje. Vstanu a začnu nervózně přecházet po pokoji. Dělala jsem to už jako malá. Vždy, když jsem byla nervózní, pochodovala jsem po místnosti a bylo mi úplně jedno, že tím ostatní znervózňuji ještě víc. Ale tady nemám koho znervózňovat, že?
Najednou jakoby něco osvítilo. Vylítnu schody do pokoje a prudce otevřu skříň. Své domácí oblečení jsem vyměnila za něco, v čem nebudu vypadat jak idiot (http://www.polyvore.com/cgi/set?id=71442385)
,,Počkej tady. Potom pudeme ven Ok?´´ řeknu Hunny a ona jakoby mi rozuměla, zavrtěla ocasem.
Vyjdu z pokoje a hned poté z bytu. Hned jak vyjdu, do očí mě praští paprsky jarního slunce. Tady v Londýně je to něco jako vědecký úkaz. Natož když ještě lehce hřeje. Přejdu na druhou stranu a parkem se vydám k bytu Tomlinsona. Cestou neustále kontroluji mobil, jestli mi náhodou nepřibyla SMSka. Samozřejmě, že ne. Jak jsem si mohla myslet něco jiného?! Povzdechnu si . Do hlavy se mi dostane ničivá vzpomínka na dobu, kdy mi od něj přibývali zprávy každou minutu. Ani jsem je nestíhala mazat.
Pizzerie u Lucy, leden 2013,minulost¨
Stála jsem u stolu, kde seděla pětičlenná rodina se strašně uřvanou holčičkou.
,,Takže,jednu sýrovou, dvě salámové a jedny oříšky?´´ zeptala jsem se jich s předstíraným,pracovním úsměvem.
,,Ano. A ještě nějakou minerálku,´´ poručila si celkem pěkná mamina a hned nato seřvala svého syna,který se rozhodl, že zrovna teď vytrhá své sestře všechny vlasy. Přikývla jsem a co nejrychleji zmizela
Předala jsem objednávku kuchaři a vyndala z kapsy vybrující mobil.
AHOJ LÁSKO. CO DELAS? HARRY
CO MYSLIS? NE VSICHNI MAJ KONTO VELIKOSTI ROPNEHO MAGNATA:P BECCA
HAHAHA. TAKZE V PIZERCE? HARRY
DING,DING,DING :D BECCA
DNESKA SRSIS VTIPEM. JSI NEJAK VESELA NA TO,ZE NEJSI SE MNOU. MNE SE TOTIŽ PO TOBE STYSKA A KLUCI SOU ZE MNE MALEM NA MRTVICI. ZKAZIM VSECHNO NA CO SAHNU. A MUZES ZA TO TY. HARRY
ALE LAKO,ME SE TAKY STYSKA. DOKONCE MOC. JSEM VESELA,PROTOZE SIS NA ME VZPOMNEL. BECCA
MYSLIM NA TEBE NEUSTALE. KDY BUDES MIT VOLNO? HARRY
ZA DESET MINUT TI ZAVOLAM. TED UZ MUSIM. TY LIDI MI POMALU LEZOU NA NERVY BECCA
S úsměvem jsem vypla zvuk a dál se věnovala těm otravným zákazníkům.
Před bytem Tomlinsona,duben2014,současnost
Nadechnu se. Stojím před hnědými dveřmi a zvoním. Čekám, až mi otevře a doufám, že je doma. Vím, kdo jiný by mohl vědět, kde Harry je. Ale pokud jejich včerejší mejdan, probíhal tak jak myslím, stejně budou všichni tady.
Po chvíli čekání to už chci vzdát,když se otevřou dveře. Stojí v nich něco, co tak trochu vypadá jako Zayn. Ale kdybych to potkala na ulici, nepoznám ho a spíš se mu obloukem vyhnu. Jindy skvěle upravené vlasy má rozházené na všechny strany, v obličeji je bledý, na sobě má jen kus oblečení, což asi mají být trenýrky a smrdí hůř jak koš s odpadkama.
,,Ahoj Beccy,´´ pozdraí mě slabým a naprosto cizím hlasem. Na nic se neptá a vpustí mě dál. Vejdu do prostorné chodby a pokračuji dál do velké bílé kuchyně spojené s jídelnou. Doufám,že tu najdu někoho střízlivějšího. A míň smradlavého. U stolu, díkybohu, sedí majitel bytu a naštěstí vypadá o mnohem líp než Zayn. Víc střízlivě.
,,Jéé. Ahoj,kamarádko. Co tu děláš?´´ zeptá se mě. Sednu si na židli vedle něho. Podezřele zkoumám věc,co má ve skleničce. Nahnu se a začichám. Otřesu se.
,,Co to piješ?´´ zeptám se zvědavě.
,, Zázračný, domácí lék na kocovinu. Od Eleanor. A nenech se oklamat. Chutná to ještě hůř než to vypadá,´´ zasměje se,ale jeho obličej po chvíli zkřiví podivná grimasa.
Soucitně se zasměji. Pak si ale vzpomenu, proč jsem vlastně tady. Zamračím se a rozhlédnu se po bytě, který kdysi patřil i Harrymu.
,, Je tu Harry?´´ zeptám se, spíš jenom pro pořádek. Když je tu Zayn, bude tu i zbytek.
Louis se zasměje,, Kde jinde. Najdeš ho někde mezi jeho pokojem a koupelnou.´´
,,Někde mezi?´´ zeptám se nechápavě. Nějak mi to neleze do hlavy.
,,No. Už od rána neustále lítá na záchod a tak se s Niallem rozhodli, že na to kašlou. A ustlali si u zdi před koupelnou,´´ svěří se mi a místnost znovu zaplaví jeho smích. Hned na to sykne a chytne se za hlavu. Tomu se musím smát já.
,,Lék tak úplně nezabral,co?´´ zeptám se ho a vstanu. Dojdu ke konvici,naleju do ní vodu a zapnu jí.
,,Udělám ti kafe. To funguje vždycky,´´ nabídnu mu. Rozhlédnu se kolem sebe. Byt je to opravdu hezký, ale pro jednoho trochu velký. Zezačátku jsme nechápala,proč nebydlí s Eleanor. Ale teď,poté co nám to s Harrym přestalo klapat,to celkem chápu. Každý potřebuje svůj prostor a oni ho mají. Díky tomu jsou potom jejich společné chvilky mnohem vzácnější.
Zaleji Louisovi kafe a postavím ho před něj i se sklenkou vody a práškem. Děkovně se na mě usměje a hodí do sebe tu ´´zázračnou´´ pilulku.
,, To jste se tak zřídili na té zkoužce?´´ zeptám se ho.
,,Tak to těžko. Začali jsme sice pít už tam,ale Simon nás pak vyhnal do baru,´´ zasměje se a pokračuje,,V devět jsme už seděli u Steva´´ jeden známý bar,, a oslavovali to turné po Americe,´´ svěří se mi . Zůstanu na něj jen nechápavě koukat.
,,Jaký turné?´´
,,Ty o tom nevíš? Víme o tom už přes měsíc. Včera se to potvrdilo. Už je to i v tisku. On ti Harry nic neřekl?´´
Do očí se mi nahrnou slzy. Jsem zvyklá, že mi už dávno neříká vše ale myslela jsme,že věci co se týkají nás obou,mi sdělí. Tohle je už i na mně moc. Zvednu se a chci odejít.
,,Beccy,počkej. Provedl jsem něco? Jestli jo,mrzí mě to,´´zastaví mě Louisův kajícný hlas.
,,Ty za nic nemůžeš. Až se probere dej mi vědět prosím,´´ poprosím ho a vypadnu z bytu. Jedna slza vyklouzne a dere si cestu po mé tváři. Nemám dost sil na to,abych jí setřela. Jediné,co zvládnu je vytočit číslo,mé spřízněné duše.
,,Ahoj,Ali,´´……


Pokusím se napravit:1díl

Tady je další kapitolovka,tentokrát FF na 1D. Nedivte se, že to jde tak rychle,mám to už dávno rozdělané v počítači. Děkuji za čtení a prosím komentujte.

Je to ale má úplně první o One Direction a je posunutá o rok a něco dopředu. První díl je tak trochu dívný,zvláště to představování,nějak mi to nešlo,děkuji za pochopení. Předem se omlouvám za případné chyby či překlepy,psala jsme ji pod vlnou náhlé inspirace.


Centrum Londýna,duben2014,současnost
Sedím v restauraci a nervózně si pohrávám se skleničkou vody. Snažím se nevšímat těch tázavých pohledů. Já bych se taky dívala. Protože, upřímně, jak často můžete v luxusní romantické restauraci spatřit dívku v nóbl šatech, která sedí sama u toho nejhezčího stolu ozdobených kytkami a svíčkami?
(Rebecciny šaty:http://www.polyvore.com/cgi/set?id=71259948 )
Musím přiznat, že v mém životě je to teď normální. Už více než rok a půl je to stále stejné. Něco si spolu domluvíme a po hodině čekání mi napíše SMSku nebo zavolá, že nepřijde. Povzdechnu si. Na tohle bych už měla být připravená. Místo toho se mi zase valí do očí slzy. Když se chci zvednout a obléct si kabát, ozve se pípnutí SMSky. Ignoruji to. Dám číšníkovi najevo, že budu platit. Zaplatím, obleču si kabát a za zvědavého pohledu zamilovaných párů vystřelím ze dveří na čerstvý vzduch.
Málem jsem se zapomněla představit. Jmenuji se Rebecca Brown. V červnu mi bude 19. A už rok a půl chodím s Harrym Stylesem. Ano, tím Stylesem. Zpěvákem z One Direction. Už 9 měsíců s ním bydlím v centru Londýna. Vyrůstala jsem na západě Anglie se svými rodiči, starší sestrou Sarah a mladší sestrou Annie. Když mi bylo deset, odstěhovali jsme se s rodiči do Ameriky, kde táta dostal lepší pracovní nabídku. Před třemi roky jsem se ale díky Sarah vrátila zpět do Anglie, přímo do Londýna. Sarah zde začala studovat prestižní univerzitu se zaměřením na práva. Do té doby,než jsem poznala Harryho jsem bydlela s ní v domě a po prázdninách nastoupím na stejnou školu jako ona.
Zamávám na taxíka. Okamžitě zastaví. Nastoupím dovnitř a nadiktuji taxikáři adresu našeho bytu. Během cesty si vzpomenu na SMSku. Před otevřením se pro odvahu nadechnu. Jen se nerozbrečet.
PROMIN ZLATO. DNES TO NESTIHNU, JSEM S KLUKAMA VE STUDIU,ZKOUSKA SE PROTAHLA. UVIDIME SE DOMA.
Přestože se snažím být silná, jedna slza se přece jen dostane skrz hradby řas. Jak jinak. On si užívá s kamarády zatímco já čekám v restauraci jak ubožačka. Vztah s Harrym mě změnil. Z holky s prořízlou pusou, co nejde daleko pro sprosté slovo se stala chudinka co přes hodinu čeká v restauraci,baru ,kině nebo doma a hned nato je schopna probrečet celou noc. A svoje problémy řeší skleničkou vína a kyblíkem zmrzliny. Ale ze začátku to takové nebylo. Ještě o vánocích jsme měli doopravdy šťastný vztah.
Byt Harryho a Rebeccy,prosinec 2013,minulost
Seděla jsem na pohodlném křesle před obrovským vánočním stromečkem. Harry si zabral místo vedle mě, ruku omotanou kolem mích boků. Zayn klečel před stromkem a přehraboval se v dárcích.
,,Zayne, ty dárky máš rozdávat všem a ne jen hledat ty s nápisem Zayn,´´upozornil ho Niall nakrkle. Jenom jsem se usmála. Zayn byl před stromečkem už více jak čtvrt hodiny a jako jediný měl před sebou sedm dárku. My ostatní jsme v ruce neměli ani jeden. Zayn se na něj zašklebil a dál s přehraboval v dárcích aby našel ještě aspoň jeden pro sebe. Čekali jsme ještě dobře pět minut než Louimu došla trpělivost. Opatrně vyskočil z křesla aby neporazil Eleanor, došel k Zaynovi,odstrčil ho od stromku a sám si sedl na jeho místo. Zayn si uraženě odfrkl a sedl si na sedačku vedle Nialla.
,,Jste zlý, určitě tam ještě jeden mám,´´odfrkl a legračně nafoukl tváře.
Usmála jsem se. Tyhle vánoce byly ty nejhezčí co jsem zažila. Byly tu všichni mí přátelé,dokonce i Sarah psala, že se večer se svým přítelem staví. Byl tu jak Louis, který už rozdával dárky,s Eleanor,tak Zayn s Perrie, Niall,Liam s Danielle a můj Harry. Nemohla jsme být šťastnější. Teda aspoň jsem si to myslela. Poté, co Louis rozdal všechny dárky jsme se daly do rozbalování. Až na dva dárky si už nevzpomenu, co vše jsem dostala. Malou krabičku jsem si v rozbalování nechala až na posled,Jakobech tušila co tam bude. Opatrně jsem roztrhla balící papír a za zvědavého pokukování ostatních jsem krabičku otevřela.
,,O´můj bože,´ ´zašeptala jsem se slzami štěstí v očích. Pohlédla jsem na Harryho, který zamlkle čekal na mojí reakci. Pozvedla jsem ten poklad a opatrně jsem ho převracela v ruce. Poté jsem si ho opatrně nandala na prst. Ruku jsem nastavila proti světlu. Stříbrný prstýnek se nádherně zaleskl. Jedna slza se prodrala skrz hradbu řas. Nevšímala jsme si jí. Hned nato jsme skočila Harrymu kolem krku.
,, Je nádherný Harry. Miluji tě,´´ zešeptala jsemmu.
,,Taky tě miluji ,´´zašeptal, prsty mi setře slzy a políbil mne.
Okamžitě jsem vyskočila na nohy a rozeběhla se k zrcadlu. Danielle s Eleanor mě následovaly aby se podívaly na ten poklad na mé ruce.
,,Je nádherný,´´pochválila ho Eleanor s úžasem v očích.
Přikývla jsem,nic hezčího jsem v životě neměla. Danielle se naklonila aby ho také viděla.
,,A perfektně se ti hodí k šatům,´´zasmála se a já musela jen přikývnout.
Zbytek večera probíhal v naprostém klidu. Tedy, skoro. V devět večer přišla Sarah i s Johnem. Kluci i Danielle s Eleanor se se Sarah už znali, tudíž se musel seznamovat akorát John. Spolu se sestrou jsem na stůl nanosily talíře s občerstvením. Usadili jsme se na sedačky,křesla a dokonce i po zemi. Liam zapnul televizi a automaticky to naladil na pohádky. Pohodlně jsem se opřela o Haryho svalnatou hruď a vnímala jen jeho doteky a lehké polibky. V půlce jedné pohádky se Zayn zvedla a odebral se na balkón.
Po chvíli se z balkónu nečekaně ozvalo Zaynovo nadávání a křik.
,,Kurvadrát. Co tu to zvíře děla?!´´
,,Jaký zvíře?´´ zeptal se Niall . Louis se začal strašně chechtat.
,,Hele,Perrie co s ním děláš celý ty dny? Mám poci,že mu nedostatek sexu tak trochu vlezl na mozek,´´ vydal ze sebe s obtížemi.
,,Tss. Jestli mu hrabe tak za to nemůžu já ale vy. Já s ním do hospody nechodím,´´ odpálkovala ho Perrie a dál se nechápavě dívala na balkon,kde Zayn poskakoval a nadával,jakoby ho něco kouslo.
,,Sakra. Já jsem ale debil. Málem jsem zapomněl,´´ ozval se Harry a vydal se za Zaynem na balkón.
,,Tak teď už jim šibe oboum,´´ rozhodl se Ir a stejně jak já se zvedl,aby se šel podívat co se vlastně děje.
Za námi se vydali i ostatní aby ukojili svojí zvědavost. Na balkóně stál Zayn,držel se za srdce a dramaticky oddechoval. Harry klečel v rohu a na něco tiše mluvil. Pak se obrátil ke mně.
,,Omlouvám se ale zapomněl jsem,že tu mám schovaný ještě jeden dárek,´´ řekl,to něco vzal do náruče a obrátil se k nám.
,,Jůů,´´ vydechly jsme s holkama najednou. Tak proto Zayn nadával. Ale stejně mi to nešlo do hlavy. Jak se tak obří kus chlapa mohl leknout toho nádherného,malého ,chlupatého stvoření? Harry totiž držel v náručí to nejnádhernější štěně zlatého retrívra co jsem kdy viděla. Okamžitě jsme se jak na povel sesypali okolo Harryho a štěněte.
,,Je to holka a jmenuje se Hunny,´´ sdělil mi Harry a já mu bohužel mohla na přeplněném balkóně poděkovat jen polibkem.
Ale naštěstí naši hosté odešli celkem brzo. Tudíž jsem hned poté,co jsme se postarali o Hunny, mohla Harrymu svou vděčnost a lásku dokázat. A to tím nejhezčím způsobem hned dvakrát po sobě

Centrum Londýna,duben2014,současnost
Přestanu se mučit vzpomínkami. Taxikář zastaví před naším domem. Zaplatím mu, poděkuji a vydám se rychlým krokem do osamoceného bytu. Teda,co to plácám. Nejsem sama.
Jen co otevřu dveře,uslyším její kroky. Těsně potom co si sundám kabát se o mě opře má pětiměsíční přítelkyně.
,,No jo,vždyť už jsem doma,´´ uklidním jí a podrbu za uchem. Poté jí lehce shodím a chci se vydat do kuchyně. U ledničky se však zastavím. Přece ze mě kvůli němu nebude tlustá ženská závislá na alkoholu. Zavřu dveře ledničky a vydám se do koupelny. Hunny mě , jako pokaždé když někam jdu, následuje a sedne si před dveře koupelny. Usměju se, zavřu dveře a vydám se do sprchy. Nechám na sebe stékat proudy teplé vody. Uklidňuje mě to. Zase na chvíli věřím, že bude vše v pořádku.
Vyjdu z koupelny,jen s ručníkem okolo těla a spolu se svým čtyřnohým stínem si zalezu do postele. Nevyženu jí jako v jiné dny,přesvědčena že za nepatrnou chvíli mě bude zahřívat Harryho tělo. Nechám jí ležet vedle sebe , hlazení jejího hřbetu mě divně uklidňuje. A hned poté co si do uší nasadím sluchátka mp3 přehrávače,za uklidňujícího zpěvu Jamese Blunta , se mi podaří usnout.

A žili šťastně......nebo ne?1díl

Ahoj. tady je moje první kapitolovka. Na téma BTVS a Angel. Prosím,komentujte:)


A teď k povídce. Je zařazena někam do děje Angela. Nevím přesně kam a ne všechny souvislosti buDou pasovat. Vše se ale odehrává už v době kdy je tam Spike a v Angel Investishion. Jsou tam zařazeny i postavy z BTVS ale tématem není Spuffy ani Bangel nebo podobný pár. Tak snad se budete bavit. Předem se omlouvám za případné chyby či překlepy

San Francisco
Dívka vešla do zašlého baru ze kterého přímo sršelo stáří. V rohu místnosti byly zavěšeny staré šipky,u jedné stěnu byl sešlý bar s ještě sešlejším barmanem. Různě po místnosti byly rozestavěné židle a stoly.
,,Bože,to snad ne,´´zamumlala a rázným krokem přešla až k tomu nejposlednějšímu stolu u zdi,který jako jediný byl obsazený. Barman jí sledoval chtivým pohledem. Všimla si toho a posměšně odfrkla. Zahazovat se s tím dědkem,to by mi ještě chybělo. Prolítlo jí myslí a s úsměvem se zastavila u muže,který seděl právě u toho zadního stolu.
Spike jí zrentgenoval pohledem. Pěkně odspoda až k jejím smaragdovým očím. Na tváři se mu rozlil spokojený výraz a v jeho očích zaplál chtíč. Ann vypadala prostě úchvatně(http://www.polyvore.com/cgi/set?id=69092949)
,,Ahoj Annie,´´pozdravil jí svůdným hlasem.
,,Ahoj Spiku,´´ odpověděla mu a její úsměv se ihned stáhl.,,To jsme museli zrovna sem?! Vždyť je i slyšet,jak se to tu rozpadá.´´
Spike se zasmál. To by nabyla Annabeth aby si na všech jeho rozhodnutí nenašla aspoň jednu mouchu.
,,Taky jsem nepočítal s tím,že se tu dlouho zdržíme,´´odpověděl jí okamžitě. Ihned se začal zvedat aby jí dal najevo, že hned vypadnou.
Ann se pobaveně usmála,nečekala až jí Spike dohoní a vydala se nejrychlejší cestou z baru. Nečekala dlouho a Spike jí došel,načež jí přirazil ke zdi.
,,To už si zapomněla,že mně neutečeš ani kdybys chtěla?´´zeptal se jí s úsměvem. Hned nato vyplnil její rty těmi svými. Nebránila se,naopak začala svým jazykem vybízet ten jeho k vzájemné hře.
,,Chyběla jsi mi,´´zašeptal jí,když se od ní po hodné chvíli odtáhl aby se mohla nadechnout. Spike věděl že to je pravda a ne jedna z těch ohraných vází,kterými balil štětky v LA. Annabeth znal už více jak dva roky. Potkali se právě tady, v San Franciscu, kam ho bručoun poslal na ´´pracovní cestu´´. Bylo jí jen 17 ale přemožitelkou byla už dva roky. A byla v tom celkem dobrá. Jejich ´´přátelství s výhodami´´ začalo,stejně jako spousta jeho dalších přátelství, tím že se ho pokoušela zabít. A on jí. Byl to něco jako zažity reflex. Přemožitelka=smrt. A nejlépe její. Ale když si navzájem vykryly všechny rány,nějak je ten boj přestal bavit. A pak šli do baru. On jí povyprávěl o své minulosti,ona o své,určili si hranice a hned nato skončili v jejím bytě. Tak se to párkrát opakovalo až si vyměnili čísla a staly se z nich přátelé. Od té doby kdykoli jen mohl,byl tady. I Annabeth si to párkrát namířila do LA aby se seznámila s jeho přáteli(zrzka) i nepřáteli(Xander).
,,To se ti ani nedivím. Nebyl jsi tu už pomalu půl roku,´´ vyrušil ho ze vzpomínání její naštvaný hlas.
,,Měl jsem moc práce,omlouvám se. Ale volal jsem ti pravidelně,´´ospravedlňoval se jí Spike.
,,Můj operát ti jistě rád poděkuje,´´odsekla mu ale po chvíli se její rty zvlnily do úsměvu.
,,Taky jsi mi chyběl,´´zamumlala a přitáhla si ho těsně k sobe,aby ho mohla vášnivě políbit.
Po čtvrt hodině se od sebe odtáhli a bez jakýchkoli řečí si to namířili přímo k ní domů. A tam si v klidu oba dokázali,jak moc si chyběli.
LA
Dveře jeho kanceláře se s trhnutím otevřely. S hlasitým oddechováním se dovniř valila celkem velká osoba,zavaléna papíry a knihami.
,,Huh….Myslíš…myslíš že bys mi mohl pomoct?!´´zeptala se ho postava Dawniným hlasem. Angel se vzpamatoval a rychle jí přispěchal na pomoc. A opravdu. Po chvíli,když všechny papíry ležely na stole, se na něj koukala Dawn.http://www.polyvore.com/cgi/set?id=69189366
,,Co to všechno proboha je?´´ zeptal se Angel vystrašeně. Tolik papírů pohramadě není ani u Harmony na stole,a že tam to vypadá jak v papírnictví.
Dawn se na něj kouzelně usmála. ,, Tohle,´´ukázala na jednu hromadu,která nyní ležela na jeho stole, ,,jsou dopisy od lidí co by se rádi staly našimi klienty. Ta druhá hromada to jspou dopisy od našich klientů a ta poseldní hromada,to jsou soukromé emaily vytisknuté z počítače,´´řekla mu a zvědavě vyčkávala na jeho reakci.
,,A proč je to u mě na stole? Nemám já na tohle náhodou lidi?´´zeptal se mírně arogantně. Pak jakoby si uvědomil co řekl.,, Uhmm. Jakobych to neřekl. Ale stejně proč je toho tolik?´´ opravil se. Dawninin obličej rázem dostal příjemnější tvář.
,,No. Spike je v San Franciscu,i když to je nepodstatné,protože tyhle práce nikdy nedělá. Harmony si dal dovolenou. Nina nestíhá zvedat telefony. Fred se pořád pere s Ilírii. Tudíž se k tomu málo kdy dostane. Gunn se potom co dostal z psaní emailů křeč do ruky zařekl, že ho už k tomu nikdo nikdy nedostane. Alex prohlásil že je stavař a leccos spraví,ale není sekretářka. Faith nestíhá přemožitelství,práci v baru,školu a vztah natož aby se věnovala této práci. Přemožitelky mají co dělat se svým posláním. No a já to prostě nestíhám. Zjednosuším to. Prostě nemáš dost lidí. Zkoušel si někoho najmout?´´vydala ze sebe Dawn vyčerpávající odpověd s otázkou na konci. Angel se úšklíb.
,,A nevíš náhodou kde bych měl toho někoho shánět?´´zeptal se jí ironicky. Netušil však,že i na tohle má energická dívka odpoveď.
,, Tvoje a Spikova sláva nám zajistí přísun nějakých těch démonů a upírů se smyslem pro dobro. Faith se může zeptat v tom baru pro ´´naše´´ lidi. Holky se můžou pozeptat přemožitelek na volný noze. Giles by mohl poslat nějakýho schopnýho pozoriovatele.No a na tyhle sekretářský práce můžeme já nebo Faith někoho sehnat na univerzitě. Sekretářka totiž nemusí vědět co s eto tu děje ne?´´ zeptala se ho a upírala na něj své neviné oči. Angel si povzdechl.
,,Tak já se pokusím někoho sehnat,jo? Teď jdi skontrolovat Harrise ať tu náhodou zase něco neprovede. Já se zatím pokusím s tím něco provést,´´propustil jí. Dawn se usmála a opustila místnost. Angel se sklíčeně podíval nma hromady před sebou. Soukromou poštu ihned vyřadil,budou to hlavně dopisy od informátorů,zrzky a knihovníka. Ty počkají. Sedl si ke stolu a začal se prodírat těmi dopisy od klientů. Po patnácti dopisech si musel odpočinout. Ač člověk,nějak ho z těch všech slovc začínala bolet hlava. Hned zítra někoho najdu. Nebo zkrachujem,pomyslel si a dal se znovu do čtení